A JE TO! Máme kolektivní smlouvu

Takhle to zní hezky, ale pojďme se ohlédnout kdy a kde to začalo. Byl leden 2015 a já jsem pracovala v té době jako sestra na jednom z oddělení LDN Poličské nemocnice a měla jsem asi 45 hodin přesčasu. Tehdy se běžně říkalo:,, Přesčasy, ty se tu neproplácejí". Byla jsem tam už sedmý rok a bylo načase změnit to. Ale jak? Na Facebooku existovala a stále existuje skupina Odbory a nelékaři, kde se řeší převážně otázky pracovniho práva a tam jsem se zeptala, co se dá dělat. Odpověděla mi Ivka Řezníčková. S pomocí jejích rad jsem dokázala do té doby nemožné. Přesčasy jsem dostala zaplacené! A všechny ty vyměněné zprávy s Ivkou mě donutily přemýšlet. A tak jsem vstoupila do odborů. V nemocnici působily dvě organizace Unie sester (ukončila činnost v lednu 2016) a OSZSP. A opět zde zapracovala Ivka a tak jasnou volbou byl OSZSP. Ten měl však pouhé 3 členy, v čele s předsedkyní důchodkyní. Vstoupila jsem do odborů a hned s sebou přivedla několik spolupracovníků. Po brzkých volbách se ze mě stala předsedkyně. Několik měsíců trvalo než jsem vůbec zjistila, co všechno tato pozice obnáší. To, že to nebude lehké, jsem věděla ještě před volbami. S pomocí svazu jsem postupně zjišťovala nač máme nárok, jak má probíhat vyjednávání a dostal se mi prvně do ruky i vzor kolektivní smlouvy. S ředitelem jsme se domluvili, jakým způsobem budou probíhat jednání a že je třeba sestavit vyjednávací tým. A tak opět volby. Tentokrát už nás bylo kolem 20. Teď už nic nebránilo tomu, abychom začali. Podali jsme návrh na kolektivní smlouvu. Bohužel naše neznalost dovolila, aby se to celé táhlo dalších několik let. Během těch se nám však povedlo několikrát dohodnout zvednutí mezd, dostat více méně pravidelné roční odměny do tarifů. Navýšit částku, kterou nemocnice přispívá do fondu na kulturní a sportovní aktivity zaměstnanců. Ale hlavně se odbory dostaly do podvědomí zaměstnanců a začaly narůstat naše řady. To přispělo i k posílení naší pozice při vyjednávání. Dnes má naše místní organizace 40 členů na cca 260 zaměstnanců. Já mám super tým, který umí podržet, ale i vyburcovat k činnosti. Dnes už víme, jak na to. Pořád to je těžké, ale my máme silnější členskou základnu, úžasnou podporu svazu a pár let zkušeností. A tak konečně můžeme říci: A JE TO! MÁME KOLEKTIVNÍ SMLOUVU. Nebojte my víme, že tím to nekončí a že nové vyjednávání je za dveřmi.

Bc. Synková Gabriela

Předsedkyně MO OSZSP Poličská nemocnice